
|
Jednosedačková
lanovka na Javorový vrch
Jednosedačková
lanovka na Javorový vrch u Třince zahájila provoz 7. července 1957. Tato lanovka
byla v pořadí již třetí jednosedačkou Transporta, ale protože ostatní dvě byly
už dávno nahrazeny, je tato lanovka nejstarší provozovanou sedačkovou lanovkou
s neodpojitelnými závěsy a také 4. nejstarší provozovanou sedačkovou lanovkou na
území bývalého Československa. Pojďme se tedy seznámit s její historií.
Lanová dráha na Javorový vrch se začala stavět
v roce 1955 a jejím posláním měla být především rekreace pracujících nedaleké
ostravs ké průmyslové aglomerace. Původně se zde ale s žádnou lanovkou
nepočítalo. Transporta Chrudim po zakoupení licence od švýcarské strojírny Von
Roll postavila na přelomu 40. a 50. let celkem 8 poháněcích úseků odpojitelných
dvoumístných sedačkových lanovek. Mezitím se však vyhrotila spolupráce mezi
Transportou Chrudim a švýcarskou strojírnou Von Roll, protože licenční
technologie nebyla využívaná v souladu se smlouvou. Později se ukázalo, že to
bylo zcela úmyslné, aby se komunistický stát vyvlékl ze smlouvy se
západoevropskou firmou. Smlouva s firmou Von Roll byla vypovězena a díky tomu
vyrobila Transporta v letech 1954/1955 první lanovku vlastní konstrukce, tedy
jednosedačkovou lanovku s pevně uchycenými sedačkami. Tato lanovka byla původně
určena pro Sarajevo, ale protože zákazník lanovku neodebral (o 4 roky později
však zde byla lanovka přeci jen postavena, a to prototyp čtyřmístné dvoulanové
kabinkové lanovky Transporta), bylo rozhodnuto postavit tuto lanovku na území
Československa. V úvahu připadal například Javorový vrch nebo nejvyšší vrchol
Beskyd – Lysá hora. Nakonec bylo rozhodnuto postavit lanovku právě na Javorový
vrch, možná také díky blízkosti Třineckých železáren. Vzhledem k tomu, že výroba
lanových drah byla v Transportě jen doplňkovou činností, tento systém se takřka
bez jakékoli modernizace vyráběl ještě na počátku osmdesátých let. Tehdy byl
tento systém už beznadějně zastaralý, přední světoví výrobci už tehdy vyráběli
trojsedačky a čtyřsedačky. V roce 1981 byla Transporta pověřena výrobou pásových
dopravníků pro Severočeský uhelný revír a takřka ze dne na den opustila výrobu
lanovek.
Celá 1310 metrů dlouhá
lanovka byla uvedena do provozu 7. července 1957
a byla téměř shodná jako jednosedačka na Lomnické sedlo ve Vysokých Tatrách, která zahájila provoz v roce
1959 (a byla zrušena už v roce 1976, kdy byla nahrazena novou dvousedačkou od
firmy Pomagalski). Společným znakem všech prvních pěti jednosedaček Transporta
byla příhradová konstrukce podpěr, zatímco v pořadí 6. jednosedačková lanovka
Transporta z roku 1961, která vede na Kleť v Blanském lese, už měla podpěry
trubkové konstrukce. Sedačky byly dřevěné a závěsy ocelové.
Lanovou dráhu na Javorový vrch provozovaly od počátku ČSD stejně jako většinu
lanovek z 40. a 50. let. Hned v závěru roku 1957 se ovšem Československé státní
dráhy pokusily lanovku prodat, ale protože se nenašel žádný zájemce, zůstala
lanovka v majetku drah dalších téměř 40 let. Během této doby neproběhla na
lanovce žádná zásadní modernizace, jedinými změnami bylo označování v jízdních
řádech – nejprve 32d, potom 323 a nakonec 905. K 1.červnu 1996 přešla lanovka na
Javorový vrch jako jedna z posledních do soukromých rukou. Nový vlastník provedl
v létě 1997 alespoň částečnou rekonstrukci lanovky, tedy přesně po 40 letech
provozu , zůstal však zachován princip – neodpojitelné jednosedačky. Nové
kladkové baterie nahradily původní s volným zavěšením, vyměněny byly také
sedačky, které byly získány z lanovky Transporta na Krížnou ve Velké Fatře
z roku 1971 (zrušena v roce 1993). Protože byla lanovka na Krížné mnohem delší,
získal provozovatel lanovky Javorový vrch také dostatek náhradních sedaček
Lanovka překonává výškový rozdíl 462 metrů, na laně je umístěno 120 sedaček a
přepravní kapacita činí 364 osob za hodinu v jednom směru. Na trase se nachází
27 podpěr příhradové konstrukce a těsně před horní stanicí je příhradový lanový
přechod. Tlačné jsou pouze podpěry č. 6 a 10, trasa lanovky tedy probíhá bez
velkých terénních zlomů. Pohon o výkonu 62,5 kW i napínací závaží jsou umístěny
v dolní stanici. Jako nouzový pohon slouží dieselagregát z roku 1956 o výkonu
100 kW.
Radim Polcer
Zpět na zprávy a články
Zpět na úvodní stránku
|

|