|
|
Nová tvář Krkonoš – na dvacet let
Jak a kde se bude příštích dvacet let lyžovat v Krkonoších? Provozovatelé lyžařských areálů v nejvyšších českých horách mají jako první v Česku jasný plán, jak budou smět rozšiřovat sjezdovky a kde stavět nové lanovky, aby příliš neničili přírodu.
V nejbližších dvaceti letech v Krkonoších žádný nový areál nevznikne, nynější sjezdovky se však budou propojovat a zkvalitňovat. Rozhodl o tom expertní tým ministerstva životního prostředí, který rok zkoumal 66 záměrů na rozvoj lyžování.
Lanovkou se například spojí lyžařské areály v Harrachově a Rokytnici nad Jizerou, stejně jako v Peci pod Sněžkou a Velké Úpě. Jednak se tím zkvalitní služby lyžařům a jednak se velmi významně uleví přetíženým silnicím v údolích. Lyžaři už nebudou muset cestovat mezi středisky autem, ale svezou se lanovkou.
Přes ministerské odborníky naopak neprošla stavba lanovky na vrchol Medvědína ve Špindlerově Mlýně – měla by skončit v polovině kopce. Komise také zamítla propojení skiareálů na Benecku a v Herlíkovicích.
„Je to důležitá informace pro obce i investory, do kterých oblastí Krkonoš a za jakých podmínek mohou jít. Doporučení expertní komise zároveň jasně říkají, kde je konflikt s ochranou přírody neřešitelný,“ uvedl ministr životního prostředí Martin Bursík.
Odborníci povolili celkem 31 projektů, jedenadvacet jich zamítli a čtrnáct doporučili přepracovat. Podle šéfa expertní komise Otakara Schwarze to neznamená, že odmítnutí žadatelé nepostaví v Krkonoších žádný nový vlek. „Mohou hledat jiné varianty svých plánů, jen se musí vyhnout kritickým místům,“ vysvětlil.
„Je to obrovský krok kupředu,“ raduje se ze závěrů komise Jiří Beran, ředitel skiareálu ve Špindlerově Mlýně. „Loni na Vánoce nám projekt zamítli úplně, letos nám už povolují stavbu aspoň do půli kopce. Z provozního hlediska to sice není dobré řešení, ale aspoň se máme od čeho odpíchnout,“ říká Beran. Bude prý dál usilovat o vybudování lanovky až na vrchol Medvědína, byť třeba oklikou, aby se nemusel kácet cenný bukový les. Stavba za tři čtvrtě miliardy by podle něho mohla být dokončena v roce 2012.
To ohledně termínu zprovoznění lanovky mezi Harrachovema Rokytnicí nad Jizerou přes Jánskou skálu je provozní náměstek harrachovského skiareálu Vlastislav Fejkl mnohem opatrnější. „Nejde o to postavit jednu lanovku přes jeden kopec, jde o investici v řádu stamilionů, proto je potřeba vše důkladně promyslet a připravit,“ říká Fejkl. Obě střediska podle něho nebudou propojena dřív než za pět let.
Ne všichni experti jsou přesvědčeni, že se v Krkonoších mají rozšiřovat lyžařské areály. „Chudé krkonošské obce díky stavebním investicím nezbohatnou, protože většina zdejších podnikatelů sídlí v Praze a tam také platí daně,“ říká člen expertní komise Josef Fanta.
Problém lyžování v Krkonoších podle něj není ekologický, ale ryze politický. „Krkonoše nejsou nafukovací a nelze v nich uplatňovat stejný systém jako v Alpách,“ varuje.
Postup, jaký zvolilo ministerstvo životního prostředí ohledně projektů na rozvoj lyžování v Krkonoších, je v českých podmínkách zcela ojedinělý. Třeba Šumava či Beskydy žádnou podobnou analýzu nemají.
„Takový materiál bychom jen a jen uvítali,“ říká Jan Petřvalský, který má na správě Chráněné krajinné oblasti Beskydy na starosti rekreaci a turistiku. „Spravujeme různě cenná území a velmi špatně lidem vysvětlujeme, proč někde něco jde a jinde ne, z takové mapy by to bylo všem okamžitě jasné.“
Strážce Národního parku Šumava Petr Šrail si naopak myslí, že něco takového v jejich případě potřeba není, neboť „devadesát procent lyžování na Šumavě se odehrává na běžkách“.
(MF Dnes - Jaroslav Sedláček)
Zpět na zprávy a články
Zpět na úvodní stránku
|
|
