Lanové dráhy v České republice

Tento článek byl publikován v roce 1974 v podnikovém časopise Transportér při příležitosti znovuuvedení rekonstruované kyvadlové lanovky do provozu. Článek publikujeme v dobovém znění, v jakém vyšel.

S tímto nejvyšším vrcholem ještědského hřebenu je již přes 30 let nerozlučně spjat pojem ještědské lanovky. Myšlenka, postavit na Ještěd lanovou dráhu, vznikla již kolem roku 1925, neboť atraktivní areál Ještědu s velkými sportovními možnostmi se pro tento účel přímo nabízel. K realizaci lanovky bylo přikročeno v roce 1932. V roce 1933 předala firma Wiesner-Chrudim lanovou dráhu Horní Hanychov – Ještěd do veřejného provozu. Byla to druhá dvoulanová kabinová kyvadlová dráha v ČSR. Parametry této dráhy byly: délka 1 183 m, převýšení stanic 400 m, největší sklon 42,3 %, počet podpěr – 2, rychlost jízdy 5 m/vt., kapacita vozu 30 + 1 osob, výkon dráhy 300 os/hod. v každém směru.
V této době patřila mezi nejmodernější lanové dráhy svého typu na světě. V tomto provedení sloužila lanovka na Ještěd téměř 30 let široké veřejnosti a stala se neoddělitelnou a nepostradatelnou součástí Ještědského areálu. Přešla ovšem léta, lanovka stárla a přestávala stačit rostoucímu turistickému a sportovnímu ruchu. Proto bylo na sklonku 70. let rozhodnuto o její rekonstrukci a modernizaci.
Tohoto úkolu se opět ujal náš chrudimský závod. Byl to úkol velmi nesnadný, neboť se v ČSSR postavily za fy Wiesner pouze tři kyvadlové kabiny a od r. 1941 se další nevyráběly ani nevyvíjely. Bylo nutno překonat velký skok mezi typem kabinové dráhy z období začátků a moderní dráhou, která by dosahovala současné světové úrovně. Problémy, jež se musely vyřešit, nebyly jednoduché a jediným pomocníkem techniků byly zahraniční časopisy, neboť přes veškeré snahy nebylo umožněno shlédnout některou dráhu v zahraničí. Přestože bylo nutno vzhledem k nedostatku podkladů a zkušeností použít mnohá originální řešení, podařilo se projekčně i konstrukčně vyřešit prototyp moderní kyvadlové lanovky se světovými parametry a plně automatickým provozem: délka dráhy: 1188 m, převýšení 400m, maximální sklon 56%, počet podpěr – 1, rychlost jízdy 10m za vteřinu, kapacita vozu 40 + 1 osob, výkon dráhy 600 os/hod. v každém směru. Subdodavatelem elektročástí a automatiky jsou Elektromontážní závody Praha, které se s podobným problémem setkaly rovněž poprvé, takže část strojní i elektro jsou prototypové a muselo se počítat s důkladným ověřením a vyzkoušením všech strojních i elektrických uzlů přímo na lanové dráze.
Stavba rekonstruované dráhy začala v roce 1971 a její ukončení bylo plánováno na červen 1973. V důsledku potíží při montáži ( např. znehodnocení nosného lana ) došlo ke značnému zdržení prací, takže lanovka se dala do pohybu teprve začátkem roku 1974. Bylo žádoucí nejprve provést důkladné odzkoušení elektrosoučástí, aby bylo možno při jízdních zkouškách plně ověřit strojní zařízení. Nejvážnější problémy se objevily v nezajištěnosti správných pracovních podmínek pro dovezené zařízení pro přenos řídících signálů od rakouské firmy Shrack. Ukázala se potřeba dovézt další doplňkové zařízení pro hlídání zemního spojení. Objevily se samozřejmě potíže i s některými neověřenými uzly strojního zařízení.
Roční skluz uvedení lanové dráhy do provozu se stal předmětem velké kritiky liberecké veřejnosti, je však třeba si uvědomit, že nové prototypové zařízení zákonitě musí projít určitým vývojem a první možnost ověření byla až na stavbě lanové dráhy. Je nutno upřesnit, že technické problémy tvoří jen určité procento potíží, které se při realizaci vyskytly. V současné době jsou největší brzdou nedořešené kooperační vztahy mezi našimi subdodavateli EZ i TRAMO, kteří nejsou schopni zajistit dostatek pracovních sil, nutných k dostavbě lanové dráhy. Věříme však, že přes všechny potíže bude v letošním roce lanová dráha Ještěd úspěšně dokončena a Transporta získá nový odzkoušený typ kyvadlové kabinové dráhy do svého lanovkářského sortimentu.

(Ing. Fr. Navrátil, časopis Transportér)

Zpět na zprávy a články

Zpět na úvodní stránku