
|
Stoos,
10.7.2018
Jednou z nejpozoruhodnějších švýcarských lanovek,
která
byla uvedena do provozu v posle dní době, je bezesporu nová pozemní lanovka na Stoos v kantonu Schwyz. Horská osada Stoos se 150 stálými obyvateli zpřístupněná
pouze úzkou a strmou silnicí je oblíbenou turistickou destinací. Již po první
světové válce zde zimní sporty začaly nabývat na významu, což podpořilo myšlenku
na vznik lanové dráhy, která by Stoos spojila s údolím. Vzhledem k tomu, že
visuté lanovky ještě nebyly technicky natolik rozvinuté, aby byly schopny
zajistit požadovanou přepravní kapacitu, bylo rozhodnuto o stavbě klasické
pozemní lanové dráhy se dvěma 50-místnými vozy a Abtovou výhybnou uprostřed
trasy. Dráha na trase Schlattli – Stoos byla otevřena v roce 1933 a její
největší sklon dosahoval 78,1 % (38º), šlo tedy o jednu z nejprudších lanovek na
světě. Koncem 60. let minulého století se uskutečnila celková modernizace lanové
dráhy za účelem dosažení vyšší přepravní kapacity. Nově byly dodány stupňovitě
uspořádané vozy s kapacitou 100 osob, nahrazen byl také most u dolní stanice.
Přepravní kapacita dosáhla 1000 osob za hodinu při přepravní rychlosti 5 m/s.
Vzhledem k blížícímu konci platnosti koncese
původní lanovky začaly být od roku 2003 zpracovávány studie na n ové
zpřístupnění Stoosu. Ve hře byla sanace původní lanovky, ale také výstavba nové
lanovky v nové trase nebo rozšíření horské silnice. Nakonec bylo rozhodnuto pro
výstavbu nové lanovky v nové trase, napřed bylo uvažováno o visuté oběžné dráze
systému 3S. Jako nejlepší byla ale nakonec shledána opět pozemní lanovka, s
ohledem na náročnou trasu naprosto výjimečná. Dolní stanice v údolí Muotathal
byla posunuta o 400 metrů dále, což umožnilo vznik rozsáhlého parkoviště a
parkovacího domu a také logistického centra, protože nová lanovka musí být
schopna přepravovat také náklad. Díky koncepci vozů i obou stanic je přeprava
nákladu na rozdíl od původní lanovky zcela oddělena od přepravy osob. Posunuta
byla také horní stanice, která se nyní nachází blíž k centru obce a také
lyžařským vlekům a lanovkám. Výhodou kompletně změněné trasy také bylo, že bylo
možno zachovat provoz staré lanovky bez přerušení po celou dobu náročné a dlouhé
stavby lanovky nové.
Právě stavba nové lanovky od firmy Garaventa
zahájená v září
2012 se s ohledem n a geologické poměry ukázala jako mimořádně náročná. Na trase
lanovky o maximálním sklonu 110 % (47,7º), což je světovým rekordem, se nachází
tři tunely o celkové délce 578 metrů a dva mosty s délkou 261 metrů. Unikátem
jsou nové vozy s kapacitou 136 osob, které se skládají vždy z masivního rámu, na
kterém jsou usazeny čtyři kabiny kruhového tvaru s kapacitou 34 osob a nákladní
plošina s nosností 6 tun. Kabiny jsou hydraulicky nakláněny tak, aby jejich
podlaha byla neustále ve vodorovné poloze. Toto řešení bylo nezbytné z důvodu
proměnlivého sklonu trati, který v dolní polovině dosahuje mimořádných hodnot a
naopak před horní stanicí vede trasa ve velmi mírném sklonu. V obou stanicích
jsou koleje dokonce ve vodorovné poloze, lanovka musí být proto vybavena i v
dolní stanici napínaným přítažným lanem. V horní stanici se nachází pohon o
úctyhodném výkonu 1150 kW. Celou dráhu může obsluhovat jediný zaměstnanec z velína horní stanice. Nová lanovka s přepravní kapacitou 1500 osob za hodinu
byla po pěti letech výstavby slavnostně otevřena 17.12.2017 ve 12:17.
Na Stoos je možné se dostat také pomocí malé kyvadlové
lanovky s kabinami pro 15 osob z obce Morschach, její přepra vní kapacita ovšem
dosahuje pouhých 150 osob za hodinu. K lyžování slouží na Stoosu 3 sedačkové
lanové dráhy a několik lyžařských vleků, které obsluhují 35 kilometrů sjezdových
tratí všech obtížností. Všechny lanovky jsou v provozu také v létě – dva úseky
odpojitelných čtyřsedaček s bublinou vedou k panoramatické terase a horským
hotelem s restaurací Fronalpstock, odkud se naskýtá perfektní výhled na jezero
Vierwaldstättersee. Od horní stanice šestisedačky s bublinou Klingenstock zase
vedou značené turistické cesty na Fronalpstock. Kapacita lůžek všech hotelů a
penzionů na Stoosu je 2200 osob.

(Radim Polcer)
|

|