Začal boj o lanovky na Smrku

Boj o sportovně rekreační areál na nejvyšším kopci české části Jizerských hor Smrku a jeho úpatí, nyní zuří na Frýdlantsku. Zatímco obce z Novoměstska záměr podporují a mají ho za jedinou šanci pro další rozvoj, ochránce přírody záměr děsí. „Považujeme to za jedinou šanci, jak se rozvíjet,“ říká starosta obce Lázně Libverda, která je jedním z iniciátorů tohoto projektu, Jan Pospíšil. „Financovat to ale nemůžeme, chceme jen připravit pro soukromého investora podmínky v územním plánu, který právě nyní projednáváme.“ Podle návrhu obce Lázně Libverda by tak mohly na úpatí Smrku vyrůst sedačková a kabinková lanovka, dvě sjezdovky, sáňkařské dráhy, ale třeba i nová vodní nádrž, parkoviště, občerstvení a další servis pro turisty. „Chceme areál propojit s lázněmi a stát se skutečným centrem lázeňství, rekreace a sportu,“ líčí Pospíšil. K Libverdě se přidalo i nedaleké Nové Město pod Smrkem, které by chtělo na sportovní areál navázat a protáhnout jej až na své území, a zhruba deset kilometrů vzdálené město Frýdlant v Čechách. Podle návrhu územního plánu, který nyní obec Libverda projednává, počítá areál se šestisedačkovou lanovkou kombinovanou s kabinkami po osmi lidech o délce 1685 metrů.
Měla by vést od Jizerské chaty na Vlašský hřbet a obsluhovat dvě „červené“ sjezdovky s umělým zasněžováním a osvětlením, každou o délce 1750 metrů a šířce 40 metrů, a dvě sáňkařské dráhy. Technický sníh by zajišťovala víceúčelová vodní nádrž a zázemí pro lidi zase stánky s občerstvením, parkoviště a servis pro lyžaře i cyklisty. „Zabrali bychom jen něco přes třináct hektarů lesa, na sáňkařské dráhy chceme využít stávající pěšiny a cesty, které se budou pouze upravovat rolbou,“ upřesňuje Pospíšil. „Na výrobu technického sněhu nám postačí Libverdský potok, který by měl napájet nádrž využitelnou v létě ke koupání.“ Lanovky by měly vyvézt lidi na plošinu Tišina pod Smrkem, odkud je nástupní místo do Jizerských hor. „Lidé mohou v podstatě po rovině a po vrstevnicích vyrazit dál do Jizerek,“ říká starosta. „Toho mohou využít v létě cyklisté, pěší, in-linisté, lázeňští hosté a v zimě lyžaři, běžkaři a sáňkaři. Pro ně je v Libverdě k dispozici zhruba tisícovka ubytovacích míst.“ Projekt podporuje i vedení zdejších lázní. „Považuje jej dokonce za stěžejní pro náš další rozvoj,“ říká výkonný ředitel společnosti Lázně Libverda Tomáš Masarik. „Je tu krásná příroda, ale lidé se chtějí dostat nahoru do hor a odtud nemají šanci. V zimě tu ale není co dělat.“
Podle něj jezdí do lázní stále více lidí kvůli relaxaci. „Nemůžeme je celý den držet v bazénu, touží po aktivním odpočinku,“ namítá Masarik. Lázně se zhruba 700 lůžky, kde se léčí kardiovaskulární choroby, nemoci pohybového a nervového systému, by rády rozšířily klientelu o rodinnou rekreaci. „Nápady máme, jejich součástí je například akvapark s venkovními i krytými bazény, wellness a další atrakce. Vše ale záleží na tom, jak to dopadne s projektem areálu,“ poznamenal Masarik. Úmysl ale naráží na tvrdý odpor ochránců přírody. Občanské sdružení Jizersko-Ještědský horský spolek vstoupilo do jednání o projektu na Smrku a nechalo dokonce za evropské peníze zpracovat speciální studii s názvem Alternativy pro Frýdlantsko. Ta varuje před riziky a upozorňuje na to, že areál přinese zdejší oblasti víc škody než užitku. „Záměr je pro Jizerské hory nepřijatelný a v rozporu se stávající legislativou,“ říká předseda spolku Pavel Vonička. „Stavby nenávratným způsobem poničí přírodu v této oblasti, stroje mechanicky poškodí zeminu, bude nutné vykácet část lesa, naruší se podzemní vody a celý zdejší ekosystém.“ Podle něj ani ekonomické přínosy projektu nebudou nijak veliké. „Zaměstná se tím pár vlekařů, ale zdejší nezaměstnanost to nijak podstatně nesníží,“ míní Vonička. „Problémem je i to, jak by se sem turisté dostávali. Neexistuje sem pořádná silnice.“ Diskutabilní je podle něj i to, že se záměr omezuje jen na oblast Novoměstska, případně na město Frýdlant, ale další obce zůstávají mimo. „Odlehlé obce? Žádný zisk“ „Odlehlejší obce jako například Višňová, Bulovka, Jindřichovice pod Smrkem a další nebudou mít z areálu na Smrku nic, naopak hrozí, že pokud se iniciátorům podaří projekt prosadit a navíc na něj získají i dotace například z Evropské unie, na ostatní menší záměry už nezbudou peníze.“
Na otázku, zda by ochránci přírody byli pro nějaké kompromisní řešení ve stylu méně lanovek, méně sjezdovek, méně staveb, Pavel Vonička odpovídá: „V tuto chvíli to není aktuální, ale mám obavu, aby se jeden obří projekt nerozmělnil na několik menších, jejichž výsledek by byl v konečném důsledku stejně devastující,“ poznamenal Vonička s tím, že alternativou pro Frýdlantsko jsou jemnější projekty na rozvoj cyklistiky, pěší a agroturistiky, které nevyžaduje žádné velké stavby a nezničí tolik přírodu. Spolek nyní objíždí města v regionu a svoji studii i s argumenty proti záměru jim předkládá. Mohli je slyšet lidé ve Frýdlantě, v Lázních Libverda, v Hejnicích a naposledy předevčírem v Novém Městě pod Smrkem. „Moc mě nepřesvědčili,“ říká o studii František Bareš z Nového Města pod Smrkem. „Říkají, že to zdevastuje přírodu, ale neříkají konkrétně jak a nepřišli ani s jinými návrhy.“ Podle něj je areál na Smrku potřeba. „Nejde jen o pár vlekařů, ale o všechny služby a zázemí, kde najdou práci stovky lidí,“ říká Bareš. „Hlavně v zimě je tady úplně mrtvo. Mám bar, ale nevařím, nemám pro koho. Lidé maximálně projedou z Polska nebo do Polska, ale tady se ani nezastaví.“ Nové Město pod Smrkem ještě přesnou podobu svého projektu nemá. „Teprve o ní jednáme,“ říká novoměstský starosta Pavel Smutný. „Chceme se vyhnout případným střetům s ochranáři, lesy i ochránci přírody.“ Koncepci Lázní Libverda nyní posoudí ochranáři. „Zatím se k ní vyjádřit nemohu, protože jsme ji dostali před několika dny,“ řekl šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory Jiří Hušek. „Rozhodně ale budeme velmi opatrní. Osobně bych byl raději, kdyby se sjezdové lyžování na Smrku posuzovalo jako celek a ne jen jednotlivé projekty.“

Základní technická data lanovky (6-ti sedačková a 8-mi kabinková) - délka 1 685 m dolní stanice u Jizerské chaty 513 m n.m. a horní stanice Vlašský hřbet 855 m n.m. dvě sjezdovky o délce 1 750 m a šířce 40 m ( z toho jedna pod lanovkou), zábor lesní půdy 13,5 ha dvě sáňkařské dráhy, které se budou pouze upravovat rolbou vodní nádrže na Libverdském potoce - u dolní stanice lanovky zázemí pro turisty – parkoviště, servisní služby, občerstvení

(MF Dnes - Milada Prokopová)

Zpět na zprávy a články

Zpět na úvodní stránku