Zlaté Hory chtějí další sjezdovku

Město Zlaté Hory chce stavět další lanovku a sjezdovku ke středisku Bohemaland a radní přemýšlejí, zda město požádá o novou dotaci z fondů Evropské unie. „Jde o další etapu výstavby střediska na hoře Příčná, se kterou jsme počítali od začátku. Výstavba střediska je vedena jednoznačně s cílem oživit turistiku i v zimních měsících,“ sdělil starosta Zlatých Hor Milan Rác. Šéfové velkých a tradičních jesenických středisek ale nechápou, jak mohla Evropská unie zadotovat areál desítkami milionů korun a dalšími třeba ještě dotovat bude. V Zlatých Horách si za svými plány stojí. „Nejsem proti konkurenci, ale postavit lyžařský areál, jako je ve Zlatých Horách, je mrhání veřejnými prostředky,“ řekl Robert Kolář, majitel střediska Ski Petříkov. „Vyhazovat takhle peníze daňových poplatníků Evropské unie v místě, kde nejsou pro lyžování vhodné podmínky, by mělo být trestné,“ nebere si servítky majitel střediska Bonera na Ramzovském sedle Adolf Bořuta.
Oba naráží na nízkou nadmořskou výšku, nepříznivé klimatické podmínky a skutečnost, že polovina nové sjezdovky ve Zlatých Horách je vlastně jen dojezdem k dolní stanici lanovky. „Pokud někdo z veřejných peněz dotuje projekt s nízkou pravděpodobností úspěchu, je to proti zdravému rozumu,“ sdělil majitel areálu Kaste v Petříkově František Kaštyl. „Komise schvalující takové projekty by je neměla podporovat tam, kde to nemá efekt. Ukazuje se, že pokud není odpovídající klima, tak areál nezachrání ani výkonné umělé zasněžování,“ přidal šéf střediska na Červenohorském sedle Jiří Hanák. Právě tradiční střediska jsou podle něj postavena tam, kde jsou dlouhodobě příznivé klimatické podmínky. Například Praděd je jedním z nejbohatších míst na sníh v republice. I na Červenohorském sedle, na Ramzové nebo v Petříkově se teploty drží pod nulou nebo kolem nuly i v době, kdy se oteplí také na horách. A sněží tam častěji než v níže položených střediscích.
„Podle mě není cesta stavět nová střediska, když ubývá lyžařů. Evropa by měla spíš dávat dotace na modernizaci těch osvědčených,“ míní Hanák. Tradiční střediska odmítají, že za jejich postojem je závist z úspěchu Zlatých Hor při získávání dotací. „Myslím, že o dotace žádat umíme. Jenže mám pocit, že obdobné projekty obcí jsou hodnoceny jinak než u soukromého sektoru,“ řekl Kolář. Zlaté Hory mohly více než šedesát procent nákladů pokrýt evropskou dotací, zatímco podnikatelé mohou počítat s maximálně čtyřiceti procenty. „I tak jsem měl zažádáno o umělé zasněžování, ale neuspěl jsem. Vzal jsem si proto radši klasický úvěr,“ sdělil Kolář.
Starosta Zlatých Hor Milan Rác nechce slova šéfů nejznámějších středisek komentovat. „Je to jejich názor. My se na to ale díváme jinak. Naopak jsme jednoznačně přesvědčeni, že jdeme správným směrem. A pokud někdo naráží na špatnou zimu, tak ta postihla téměř všechny.“ Přesto další etapa výstavby areálu může probíhat v jiném režimu. Evropská unie totiž změnila dotační pravidla ve prospěch soukromých podnikatelů. Při podnikatelských projektech už obce dosáhnou maximálně na čtyřicet procent, zatímco podnikatelé mohou počítat až se šedesáti procenty na pokrytí nákladů. „Budeme v radě a zastupitelstvu pečlivě zvažovat, zda zažádáme o dotaci z evropských peněz my nebo získáme silného investora, který celou investici zajistí. Přece jen při několika špatných zimách za sebou by to pro město mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž,“ řekl Rác.

(MF Dnes - Rostislav Hányš)

Zpět na zprávy a články

Zpět na úvodní stránku