Posilam par fotek Transporty VL500 (v cem se vlastne lisi od VL1000 - maximalni delku a tedy provedenim a vykonem ve strojovne?) ktera uz peknych par let hnije v Harrachove na Ryzovisti smerem k vrcholu Ptacinec.

Mym odhadem dojezdila nekdy pred koncem tisicileti, ale na netu jsem nasel i zminku o posledni sezone nekdy kolem roku 1993.

Duvod neprovozovani mi neni znam, podle jednoho cloveka, co ji pamatuje v provozu nemela moc dobrou sjezdovku, kopec je sice prudky, ale trasa sjezdovky vede hodne do boku, takze nejdriv se jelo lesem uzkym prusekem, pak kusek siroka a prudka sjezdovka a pak dlouhy nesikovny traverz zase zpet k vleku... Toto je sjezdovka vpravo, pri pohledu nahoru na kopec, ta je v terenu zretelne patrna. Podle jedne mapy na webu Harrachova byla snad sjezdovka i vlevo prusekem v lese, ale podle vseho nevedla jako sjezdovka az zpatky k vleku. Ten prusek je uz beznadejne zarostly.

Komu patri vlek je nejasne, dolni stanice je dle katastru v majetku Harrachova, trasa vleku neni samosttany pozemek a trate jsou na pozemcich ruznych majitelu.

Jinak na fotkach je videt, ze sberaci zrejme dorazili i sem, na kazdou branu vedly kabely, zrejme snimajici polohu lana, od zeme do cca 1,5 jsou v trubce, pak je krabice a dal kabel jen na brane... vsechny jsu az nahoru odcvakly, po brane se da lezt jako po zebriku.

Jinak par dalsich fotek z roku 2010 je zde http://www.prazsketramvaje.cz/view.php? ... 2012020703

Vlek je v teto trase http://www.mapy.cz/#!x=15.448690&y=50.7 ... x17ZLewGPC

Možným dalším důvodem ukončení provozu je poloha sjezdovky na jiho-ápad, takže tam asi dloho nevydržel sníh.

Jinak krásné fotky

Podle mého názoru je důvod zavření obrovská konkurence, v okruhu 500m je několik vleků a od roku 1997 i SLF-4 na Čertovu horu.
A kdo by jezdil radši na 400m dlouhé kotvě než na 900m dlouhé lanovce?

Jak je nahoře uveden odkaz na galerii na stránkách prazsketramvaje.cz, tak s provozovateli webu se znám osobně a jelikož jsem z Pasek n Jiz., tak mne po návratu ze své expedice požádali, jestli bych o vleku něco nezjistil. Otčím dělal u Horské, stavěl Bedřichov, Severák, zaměstnán u TJ Bižu...ten však příliš nevěděl. Inu kolegové uveřejnili fotky s popiskami, jež nebylo moc na čem postavit. Netrvalo dlouho, cca týden a do redakce přišel mail, který vám rád dám přečíst. Díky tomuto mailu jsem i odhalil, odkud je hádanka, i když žlutých Transport asi moc nebylo. I mne tento lesní přízrak fascinuje. A teď již slibované:

Čau,

Horský vůdce Pepa se netrefil, ale je to prdel, přišla reakce:

„Dobrý den. Se zájmem jsem přečetl reportáž- pohlednici z okolí Mumlavských vodopádů. Také se tam zmiňujete o opuštěném lyžařském vleku Transporta VL500 na Rýžovišti.
Můžu doplnit, že jsem tam byl v zimě lyžovat v roce 2002 a to ten vlek ještě jezdil. I když už tenkrát se dal předpokládat brzký zánik, hlavně díky přístupu provozovatelů. V té době už byla hotová sedačková lanovka Rýžoviště- Čertova hora a od ní vedou krásně upravené a dlouhé sjezdovky. Oproti tomu tento starý vlek na protějším svahu nemohl nabídnout nic pro náročné lyžaře- sjezdovka byla naprosto neupravená, v metr hlubokém sněhu se moc jet nedalo a trasa byla vlastně jen zledovatělé úzké uklouzané koryto, ve kterém se nai nedaly dělat obloučky. Takže lyžař dole skončil s bolavýma nohama, jak urputně musel plužit. proto tam nikdo nechodil, každý to sjel tak jednou , dvakrát a šel jinam.
Dole v té boudě seděl asi šéf, takový šedivý pán, který za okýnkem luštil křížovky, a pak nevrle utrhl takovou starou jízdenku-měl tam celé ,,šneky´´ jízdenek namotané na nějakých držácích. Když jste přišli před zavíračkou ve 4, tak vám vypnul vlek před nosem a nezajímalo ho, že jste asi tak 10. zákaznici za celý den. Další zaměstnanec byl ,,chytač kotev´´, který štípal dřevo ve strojovně, tak jste na něj museli křičet aby vám šel podat kotvu. A jako třešnička na dortu tam působil takový asi 80letý dědeček který se celý třásl a vypadal, že umře. Ten měl za úkol sedět v takové šeredné boudě z tvárnic nahoře a hlídat, aby se kotva někam nezamotala. Jednou jsme tam přišli a na toho dědečka právě oblékali staré běžky Artisky, na kterých pak vyjel nahoru. Myy jse dole museli čekat tak deset minut, aby stihnul zalézt do boudy, než nahoru vejedeme. Všichni tři zaměstnanci byli obleč ení tak ve stylu 80.let. prostě se tam zastavil čas.
Vlek byl v té době už velice rezavý a kotvy byly ještě původní dřevěné. Byl to zážitek tam jít lyžovat, ale není divu že asi zkrachovali, možná že jim ani nepovolili ten vlek rozjet.
V roce 2006 jsem tam byl podruhé a to už to bylo mimo provoz.“

Tolik moje troška do mlýna. Nevím, kdo je ten pán, od nějž přišel onen mail, nevím ani jméno, ale myslím, že netřeba zjišťovat, neboť výpověď je dosti autentická a důvody osudu vleku jsou nasnadě

Škoda! Tady v Polsku, taky, takže někdy. Stejným způsobem zemřel prototyp kotvoveho vleku Mostostal WN750 No.0001 postaven v roce 1969 na vrchu Zapalenica ve Szczyrku. Stojí tam do dnes, opuštěné a regulernie okraden šrotu sběrateli. Mostsotal vleky byly licencovány GMD Muller ze Švýcarska. Toto byl první.

Mostostal WN750 (Zapalenica) w roce 1993 (ješte u provozu)



i dnes:

Vlek znám velice dobře, pod jeho koncem je chata od Škodovky, kam jsem jako děcko zaměstnanců jezdil. V roce 2002 skutečně ještě fungoval a dalo se tím vlekem pohodlně vytáhnout nahoru bágly (správce za úplatu vlek klidně večer pustil) nebo po lyžování na "Rejžáku" zpět na chatu. Sjezdovka kolem je s prominutím na hovno, nikdy to tam pořádně neupravili, jezdilo se asi 150 metrů kolem chaty dolů po jakž takž normálním kopci a pak asi 350 metrů traverzem mezi stromy. Převýšení svahu je odhadem asi 150, po pivu v hospodě Na Zátiší to dá zabrat a je to cesta na 20 minut určitě. Co vím, tak jim snad shořel motor a nevyplácel se provoz, jezdili tam vždy tak 3-4 lidi více ne.

jj, pěkný příběh a jak sem se díval na stránky těch tramvají, tak tam byly ve strojovně vyfocené ještě původní t-krumpáče, ty už se jen tak nevidí

Po dlouhé odmlce také něco přidám k tomuto tématu.
Osobně mě osud tohoto vleku trápí, protože Transporty jsou moje srdeční záležitost, sám jsem byl doslova odkojen na VL-1000, a tento vlek se mi už od dětství hrozně líbil - asi pro jeho netradiční žlutou barvu...
Na tomto vleku jsem se poprvé svezl, když měl táta, jako dobrovolný člen HS Harrachov, službu na sjezdovkách a vzal mě sebou. Z Čerťáku jsme sjeli po modré až na dnešní sjezdovku "Amálka", kterou dodnes obsluhuje legendární Metasport TLV-12. A tam nastal první problém: museli jsme vyzout lyže a hezky pěšky po mostě od hotelu Junior přes Ryzý potok, pak doleva kousek po silnici, vyšplhat se do svahu a konečně jsme byly u "městského vleku". Takže už jen toto odradilo spoustu lidí, kteří by se tam třeba chtěli jet podívat aby nemuseli celý den dokola hoblovat jen ten Čerťák. Stejný problém byl i cestou zpět, jen v opačném pořadí. Navíc v té době měl vlek "Amálka" také svoje vlastní jízdné, ne jako dnes kdy je to konečně propojeno se Sportovním Areálem. Další problém byly sjezdovky. Ta nalevo od vleku (při pohledu z dolní stanice) měla snad význam jen jako obsluha dvou větších hotelů a jedné chaty, ale jinak lyžovačka nic moc... O té druhé se tu už psalo, jen bych parafrázoval. Takže když to shrnu: mizerná dostupnost, odlišný tarif, sjezdovky na dvě věci... Tehdy mi přišlo, že ten vlek tam stojí snad jen kvůli škodovákům...

Přesto tam pamatuji i docela dlouhé fronty, dokonce mám někde fotku z roku 1985, kde nějaká menší fronta je (zkusím ji dohledat), takže tam nemůže být všechno špatně... Je pravda, že kávička na lehátku u škodovácké chaty neměla chybu: sluníčko krásně hřálo, krásný výhled na Rýžoviště a na Čerťák, prostě takovou pohodu jsem jinde v Harrachově nezažil. Věřím, že kdyby se tam udělal lepší přístup od vleku Amálka a tarifně propojilo s ostatními provozovateli, tak by si ten vlek svou klientelu našel.

Samotný vlek dodnes patří městu Harrachov, proto se mu také říká "městský vlek". Několik let ho měl v pronájmu tehdejší náčelník harrachovských LD. Kromě pár brigádníků většinou důchodového věku, tam chodili na brigády i někteří lanovkáři. Úprava sjezdovek probíhala jen občas, navíc přes den, a to rolbou ze Sportovního Areálu, protože k vleku žádná vlastní rolba nebyla. Orientace sjezdovek na Jih je příjemná za slunečného počasí, ale o to rychleji taje sníh a technické zasněžování nebylo k dispozici.

Jedinou "inovaci" kterou za ta léta na tom vleku pamatuji, byla náhrada původních závěsů s hranatým tlumičem, za novější závěsy s kulatých tlumičem, které pocházeli ze zrušeného vleku VL-1000 na Čertovu Horu.

Posílám slíbenou fotku z února 1985, kde je vidět fronta na vleku. Pak také posílám fotku mapy z roku 1981, kde je krásně vidět situace obou sjezdovek. Na mapě je ještě původní příjezdová cesta k chatě Autobrzd Jablonec, na fotce je již vidět nová cesta vlevo od vleku a hotel Armabeton nahoře vlevo. Dnes je pod "Armáčem" ještě hotel Silent (Pytloun).