V rámci plánovaného seriálu o územních plánech bych začal ve svém domovském Brně.
Po definitivním zániku zde dříve již probíraného svahu ve Wilsonově lese se v návrzích územního plánu objevuje zmínka o třech sjezdovkách.

Dvě jsou zakresleny v blízkosti Kohoutovic - zhruba 800 metrů dlouhá sjezdovka od hotelu Myslivna do Pisárek překonává převýšení 130 m. Daná oblast je z důvodu výskytu brouka roháče obecného chráněnou lokalitou Natura 2000, úvahy o výstavbě sjezdovky jsou proto nereálné. Jedná se v podstatě o administrativní omyl, v územním plánu ani není zakreslen průsek pro případné dopravní zařízení.

Druhou lyžařskou lokalitu, nacházející se za ubytovnou Juventus, vytipoval místní lyžařský klub jako svah s příznivým mikroklimatem a parametry vhodnými pro výstavbu krátké tréninkové sjezdovky (délka 200 metrů, převýšení 50 m). I přes námitky místních aktivistů dosud nebyly nalezeny relevantní důvody proti její výstavbě, pravděpodobně se však dosud nenašel investor, který by tento podnik hodlal podstoupit.

Jako nejnadějnější se jeví třetí lokalita, nacházející se na sídlišti Vinohrady mezi bývalým odkalištěm a Žarošickou ulicí. Soukromý investor, který zde plánuje výstavbu rozsáhlého sportovního areálu zahrnujícího kromě sjezdovky i akvapark, si dokonce nechal vypracovat studii proveditelnosti, jejíž závěry jsou příznivé. Zahájení výstavby však vázne na pozemcích, na které se vztahují nevyjasněné restituční nároky. Jinak by se jednalo o sjezdovku vhodnou pro méně zkušené lyžaře, na 250 metrech by překonávala čtyřicetimetrové převýšení.

V této souvislosti připojuju návrh na rozšíření tohoto areálu, který by mohl vykazovat na okolí Brna velice slušnou celkovou délku sjezdovek 1 km.

Málokterá obec u nás disponuje tak velkým počtem samostatných lyžařských areálů, jako Staré Město pod Sněžníkem. I přes investice z posledních let (tři střediska již disponují sedačkovými lanovkami) zůstávají tyto areály lyžařsky většinou nepropojené. Situaci významně nemění ani územní plán, a to i přesto, že je v něm zakresleno hned 21 lanovek a vleků, z nichž část již byla dokonce postavena. Výstavba nových sjezdovek je plánována převážně na níže položené jižní svahy, projektované lanovky budou zpravidla zajišťovat propojení současných areálů s lyžařsky dosud nevyužívanými údolími. V připojeném seznamu projektů jsou u jednotlivých zařízení uvedeny odhady jejich délky a převýšení.

Oproti některým starším plánům na rozšíření areálu na Ještědu se v návrhu libereckého územního plánu počítá se snížením počtu sjezdových tratí. Sjezdovky v oblasti regionálního biocentra na Ještědu budou zalesněny, zbývající tratě však čeká rozšíření. To je potřebné zejména v případě Liberecké sjezdovky - její dosavadní šířka (cca 10 metrů) totiž neumožňovala plnohodnotné využití přepravní kapacity přilehlé lanovky Skalka (2400 os./hod.). Z velké části půjde o vybudování sjezdovky v nové trase (stará trať bude rovněž zalesněna). Rozšířena bude i Beranova cesta, umožňující sjezd od dolní stanice kabinové lanovky k dolní stanici lanovky Skalka, a průsek sjezdovky Pod lany, a to za účelem výstavby nové lanové dráhy. Další přepravní zařízení plánována nejsou.

S rozšířením areálu se nepočítá ani z jižní strany, podle územního plánu Světlé pod Ještědem však má být vybudována přístupová komunikace a parkoviště u dolní stanice lanovky na Pláních.

V textové části návrhu libereckého územního plánu je zmíněna i revitalizace areálu nad Hlubokou (zdejší Tatrapoma H byla přesunuta do Aše), v grafické části ale není příslušná sjezdovka nijak zanesena.

Do katastru Janova nad Nisou spadají dva lyžařské areály: východně od obce je to známé středisko Severák a opačným směrem pak malý areál U vodárny. Na první pohled počítá územní plán s propojením těchto dvou středisek, k lanovce vedoucí z blízkosti centra obce západním směrem však není plánován zespodu přístup (důvod není uveden). Dále je v územním plánu projektována propojovací trať mezi areálem U vodárny a sousedním Bedřichovem. Zatím je však brána jako územní rezerva pro případ možné výstavby v budoucnosti, není zde ani zakresleno potřebné přepravní zařízení.
Přímé napojení střediska Severák na centrum obce by měla přinést lanovka vedená po západním svahu. Ta bude obsluhovat zhruba 900 metrů dlouhou sjezdovku překonávající bezmála dvousetmetrové převýšení, což jsou parametry výrazně převyšující dosavadní lyžařskou nabídku areálu na Severáku.

Vedle nedávného plánu nahradit vleky na Malinovce šestisedačkovou lanovkou byla v Bedřichově v 70. letech projektována další lanovka i na protějším svahu pod chatou Královka (přibližná poloha je na mapě vyznačena žlutě). Ač se v návrhu územního plánu již nepočítá s výstavou lanovek, na základě domluvy s provozovatelem zdejšího lyžařského areálu je zakreslena řada změn. Především půjde o nahrazení šesti vleků novými kotvami s cílem zvýšit přepravní kapacitu. Nové vleky pak budou oproti původním kratší, aby nekřížily hřebenovou turistickou trasu. Rozšíření areálu o dalších pět vleků pak bude spojeno s vytvořením nových nástupních míst na Maliníku a u cesty na Hraničnou (na jihovýchodním konci střediska), v dolní části areálu by pak měla být vybudována další dvě dětská hřiště. Konkrétní podoby zatím nenabylo plánované napojení na Janov nad Nisou.

Pro dnešní noc byl vybrán návrh územního plánu slovenské obce Zázrivá, ležící v Žilinském kraji na pomezí Malé Fatry, Kysucké vrchoviny a Oravské Magury. Počítá se v něm s výstavbou jedné lanovky a zhruba osmnácti vleků, většinou typu H-210, které budou rozmístěny v pěti vzájemně nepropojených areálech. Pouze tři areály budou vybaveny zasněžováním (na mapě vyznačeno světle zeleně), rozvody pro sněhová děla jsou plánovány i v již existujícím středisku Havrania v severní části obce. Vleky budou zpravidla obsluhovat po dvou sjezdových tratích, u lanové dráhy (na mapě odlišena písmenem „L“ u stanic) sjezdovka plánována není.