Uplně jsem na to zapomněl

. V podstatě jsi to popsal správně.
Odpověd je jednoduchá - pokud byl vyhazovač na tažné větvi (typicky pokud byl pohon nahoře) musel se závěs uvolnit - jinak závěs projel nebo u pevných vyhazovačů před ním "drncal" na místě a lomcoval s celou podpěrou.
Pokud byl vyhazovač za lanáčem na vratné větvi a lyžař závěs neuvolnil v tahu, tak po přejetí lanáče se sám uvolnil z tahu a vyhazovač měl "lehkou práci".
Vyhazovač na vratné byl mnohem spolehlivější. Proto některé vleky s pohonem nahoře měly zajímavou fintu - před vjetím do strojovny bylo lano na prvním lanáči otočeno zpět o 180°, tam byl vyhazovač a za vyhazovačem byl druhý lanáč, který lano otočil znova o 180° a tím ho vrátil do původního směru.