Na Barvičce nebyla zvratka, ale klasická "talířová furtpoma".
Jezdilo se tam ještě v roce 1997. Vím to, bo jsem měl v letech 95-97 tělocvik na FAST právě lyžování na Barvičce. Jezdilo se na umělohmotných kartáčích, nahoře jeden ručník politý zředěným olejem, jeden dole, občas jsme dávali ještě ručník na vleku pod mostem, a jednou snad jsme měli i ručník na sjezdovce pod mostem. Vodou se to nestříkalo, myslím , že byly kaput trubky a stejně na vodu nebyly peníze.
Nejlíp se na té sjezdovce jezdilo na podzim, když mrholilo, nebo v zimě, když padl nějaký ten sníh. V létě se to vůbec nedalo. Jinak lyže trpěly, skluznice vydřená až na dřevo. Kdo si nedal pozor, a po lyžování hned chytl lyže za hrany tak se mohl i popálit.

Docela smysluplný článek na téma sjezdovek v Brně najdete na
http://brnensky.denik.cz/serialy/sjezdo ... 00103.html

Jakožto skoro celoživotní obyvatel Brna Žabovřesk jsem sledoval vývoj kauzy
s určitou schizofrenií. Vedle lákavé myšlenky mít kousek od domu čtyřsetmetrovou červenomodrou
sjezdovku musím uznat protiargumenty místních - sjezdovka by končila přímo u obytných domů,
a mít za oknem imrvére lyžařský mumraj a přes noc puštěná děla by rozdýchalo pravděpodobně jen pár
nejfundamentalističtějších fanatiků tady

Jinak téměř zapomenutý háčkový dvojvlek kdysi fungoval na svahu pod Útěchovem. Přibližná poloha zde:
http://www.mapy.cz/#x=16.653449&y=49.29 ... x8Wn6RlfSn

Podle turistického průvodce z 80. let byl 200 m dlouhý, překonával 60 m převýšení a obsluhoval
dvě sjezdovky dlouhé 200 a 400 m (těžká + lehká). Nevím kudy přesně sjezdovky vedly, již nejsou v terénu jasně patrné.
Provoz vleku byl ukončen někdy na počátku 90. let, kdy byl během nedalekých stavebních prací nevratně přerušen přívod elektřiny (to mám jen z doslechu, bývalá kolegyně tam jako malá prodávala v bufetu tatranky )

Zbylo tam něco z toho vleku?

Na Barvičce to je co?????Tady je řeč o Wilsonově lese a v 80letech tam byla zvratka!!!
Nechci se zbytečně hádat,ale tímhle sem si jistý..........nejsem člověk který sem bude psát kraviny.
Zvratka byla zrušena v roce 1995 a jestli tam potom bylo ještě něco nevím.....nebo je možné že byl vlek předělán,ale to opravdu nevím

jenom si vem že podjezd pod tou lávkou byl celkem nízký.......no pochybuji že by se tam vlezl klasický vlek

Byl tam talířkový vlek tušímže něco jako Metasport TLV. A jedna podpěra byla připevněná zespodu právě na ten most

Byl jsem tam cca před pěti lety, v husté houštině tam bylo vidět pár rezavých tyčí, snad zbytky vratné stanice. Dál jsem nešel,
bylo to úplně zarostlé.

Barvička (podle ulice Barvičova, která končí u vrchu toho kopce) - tak jsme tomu říkali. Je to samozřejmě ve Wilsonově lese.
Co tam bylo v 80tých letech nevím, ale určitě vím, že v 95 (kdy jsem tam začal chodit na tělocvik z FAST) tam byla talířovka. A nevypadala zrovna zánovně. Naposledy jsem tam tuším lyžoval někdy na začátku 98 (zimní semestr 97/98), pak už to tam asi definitivně chcíplo, protože to na FASTu vypadlo z nabídky tělocviků. (Jestli strojaři ještě jezdili dál nevím, ale na stavárně to skončilo). Možná jestli tam ještě nebyly závody v rámci sportovního dne VUT, ale to už si těžko vybavuji.
Každopádně jediné co tam jakš-takš fungovalo, byl ten vlek. Jako šatnu se používala garáž, stříkat vodou jsem to tam nikdy nezažil ... atd. Ale i tak to bylo docela fajn. Tuším, že jsem platil poplatek 20,- Kč/semestr.

Ono moc informací stejně není a celá historie je zmatená a neúplná....nemá cenu se přít pravdu máme určitě oba jen se to musí poskládat nějak časově!O tom že v 80letech byla zvratka vím protože když brácha studoval na VUT tak tam párkrát byl lyžovat jako zimní příprava........a doma ještě nedávno byl unašeč kterej tenkrát nevrátil

IginLa: Ten unašeč asi nikde zdokumentovaný nemáš? . Nebo to byla klasická zvratka jaká je na první stránce tohoto topicu?

A kdo byl majitelem nebo provozovatelem toho vleku v Brně? VUT?

Tak to tam možná v létě zkusím navštívit

Byla to klasická zvratka a foto bohužel nemám.Vlek patřil VUT teda aspoň do revoluce potom se informace úplně rozchází každej článek který se zmiňuje tak říká něco jiného.

Co si pamatuji, co tehdy říkala dr.Dýrová, tak to bylo v polovině 90.let tak, že VUT to pronajímalo snad nějakému ski servisu, co tam v areálu měl i nějakou provozovnu a sku servis to zase spětně za poplatek poskytoval VUTčku. Pak když chtěli zvýšit poplatky, tak se lyžování na Barvičce v rámci tělocviku zrušil. Asi fakt výhodná smlouva .

Na VUT FASTu, propadl jsem chlastu. Ale některé vzpomínky se vyplavit nepodařilo.

Pobo: Mimo té dr. nepamatuješ si nějaké další lidi z VUT, kteří se kolem toho motali? Zkusil bych je kontaktovat a třeba by nám v tom udělali jasno. Jinak jsem o stránku dopředu dával fotky nějakého vleku z Lysé Hory. Podle podpěr je to stejný vlek jako ten na legendární černé sjezdovce (možná je to i on). Poznáváš to?

Libovka, díky

Tento typ vleku velmi dobře znám - napřed jsem na nich lyžoval, poté servisoval a následně demontoval. Mohu tedy zhruba popsat, jak to celé fungovalo. Každý kus byl v podstatě unikát, a na každém svahu byl řešen individuálně dle dostupnosti dílů, lidí a místní situace. Zaměřím se na jeden mi nejznámější:

- pohonná stanice - samonosná příhradová konstrukce výšky cca 3 m, základ sypaný, bez kotevních lan. Hnací motor o výkonu 6.5 kW, převod cca 2:1 se třemi řemeny, hnací kolo o průměru cca 50 cm. Pod hnací stanicí, která byla umístěna dole, byla rozjedová rampa, dlouhá asi 7 metrů, skloněná oproti svahu - pro lepší rozjezd lyžařů.

- dráha vleku - 300 metrů, lano bez podpěr - celou trasu vedlo volně po sněhu , pouze před horní a dolní stanicí se zvedalo ke kolům.

- vratná - vratné kolo opět o průměru cca 50 cm, na kyvném sloupu (umístěn na kloubu) s kotevním lanem. Vyrovnávání tahu lana a rázy se neřešily. Před kolem (vertikálně zavěšeno) byla nepevno přivařená vyhazovačka - železná destička a otvorem pro lano. Kotva narazila na desku, vůči lanu se natočila o 90st. a zůstala stát na místě. Tím začalo někdy zajímavé šou, viz níže.

- závěs - ocelový háček s provazem a deskou, fotka je výše na foru

- elektro výbava minimální, dvě stop tlačítka, nahoře a dole. Klasická réleová samodržka se stykačem a tepelnou (nadproudovou) ochranou. Rozběh se neřešil - přímé připojení na síť.

Postřehy z provozu:

Říkali jsme tomu "kotva", slovo zvratka jsem viděl poprvé až na tomto foru. Provoz na tomto vleku byl jedním slovem maras . Samotný problém byl rozběh vleku - spínat skoro sedmikilovatový, v podstatě zablokovaný motor, není úplně taková brkačka, jak se může zdát. Navíc v horách na pochybných rozvodech. Pokud se vlekař navalil a zapínal na lano více lidí, motor se přetěžoval a vypínala nadproudová ochrana. Řešení na sebe nedalo dlouho čekat - do rozvaděče byl promptně instalován přístrojový ventilátor, který ochranu chladil a tím ji vyřadil z provozu. Že to může blafnout? Jebat, hlavně že jezdíme Další problém bylo samotné zapnutí se na lano. Musel k tomu být značný grif, a mi jako tehdy desetiletému, se to ne vždy úspěšně dařilo. Lano bylo vysoko, rychlost značná, takže obvykle to dopadlo tak, že po zapnutí a sjetí z rampy mi háček spadl, neboť jsem neudržel provaz napnutý a já mohl celou frontu obejít a znovu si ji vystát. Později jsem byl frajer - půjčil jsem si kotvy dvě, jednu rozvázal a provazem jsem si prodloužil tu první. Samotná jízda byla realitně v pohodě, kotva sice měla tendence se různě kolem lana obtáčet, zavrtávat se do sněhu, lana se také občas zkřížila. Vypnutí bylo ještě lepší, protože jak byly kotvy vychozené a vybroušené od lana, tak se kotva sice zastavila o vyhazovačku, ale opět musel být šikovný grif ji z lana shodit. Nejčastěji se to podařilo na popatnáctý pokus, zpravidla se opět obtočila kolem lana a to už se nahoře naštosovaly další kotvy. Z toho důvodu byl o sloup trvale opřen žebřík . Po vypnutí se kotva uvázala kolem pasu a hurá dolů. Frajeři střídali pomu s kotvou, což byl super nápad až na to, že při vystupování z pomy se mi talíř zahákl o kotvu omotanou kolem pasu a vlek se mnou kompletně vysmýkal zbytek trasy vleku včetně vratné, kde byly stromy a natažené lana, aby se talíře neobíjely o stromy. Zážitek na celý život...

Postupm času se vlek přemístil na jinou část svahu, bokem od hlavního provozu, protože jednak ubylo návštěvníků a potom začali šlapat revizní technici, kteří odmítali stroj zrevidovat. Mezi největší problém patřily právě lana vedoucí po zemi, což byla z hlediska bezpečnosti havárie. Sám se divím, že se na tom nikdo neoběsil. Hold bezpečnost ještě v té době nebyla úplně prioritní. Po určité době se vlek musel úplně demontovat - byla to podmínka pro zrevidování jiného vleku ve stejném areálu a tím tomuto typu definitivně odzvonilo. Připomínají jej pouze zakopané paty stanic a jistič v rozvaděči.

Je zde hodně informací o Lysé hoře - velký sever, já je doplním - v případě potřeby se lyžovalo jen na horní části (na jednom sloupu se shazovalo lano na nižší kolo, aby se dalo v půlce připnout). Zvláštností byly kotvičky - byly robustní a s pružinou, ne tedy klasické háčky. A to kvůli tahu, který byl vzhledem ke svahu značný. Také je zajímavý pohon - horní stanice měla dvě kola, jedno na samotné lano, a na druhém bylo další lano (nebo řemen, to už nevím), které vedlo do chaty s pohonnou jednotkou. Tedy zde byl jakýsi mezipřevod.

J.