Nákladní lanovka Černý Důl - Kunčice nad Labem

V roce 1963, kdy tato nákladní lanovka v centru Krkonoš vznikla, bylo možné spatřit podobné dráhy na mnoha místech naší země. Jejich doménou byla především Ostrava, setkat se s nimi bylo ale možné také například v Kladně, v Ústí nad Labem, v okolí Berouna, mezi Zbýšovem a Oslavany nebo přímo na předměstí Brna, kde se - podobně jako na krkonošské dráze - vozil vápenec z líšeňského lomu do cementárny v Maloměřicích. Časem však většina z těchto lanovek zmizela, snad až na krátkou kyvadlovou dráhu se dvěma vozíky, sloužící observatoři na nejvyšší hoře Českého středohoří - Milešovce. A samozřejmě kromě té krkonošské z Černého Dolu do Kunčic nad Labem.
Lanovku stavěl oborový podnik Transporta Chrudim, náš tehdejší monopolní dodavatel lanových drah. Provoz na ní byl zahájen v roce 1963. Jedná se o nákladní dvoulanovou dráhu oběžného typu s nekonečným tažným lanem a s odpojitelnými vozíky. jejím úkolem bylo a dodnes je zásobovat vytěženým a drceným vápencem Krkonošskou vápenku v Kunčicích nad Labem. Vápenka byla postavena zhruba 9 km od lomu - blíže nebyla situována vzhledem ke snazšímu napojení železniční vlečky. Kunčická vápenka měla v minulosti dvě pece na vypalování vápna a pokud neměla vyhasnout za cenu nové vyzdívky, musely se vozíky na trati pěkně otáčet. V případě výluku musely okamžitě nastoupit nákladní automobily. To dnes je situace trochu jiná. Začátkem devadesátých let byly pece zrušeny a produkce soustředěna na betony a maltové směsi podle poptávky. Roční produkce 300 až 350 tisíc tun se snížila na 150 až 168 tisíc. Proto lanová dráha mohla v posledních letech zvolnit své provozní tempo na měsíční výkon kolem 14 tisíc tun. Její hodinový výkon se pohybuje od 100 do maximálních 135 tun. Dráha s vodorovnou délkou 8 230 metrů má 49 podpěr a výšce 6 až 30 metrů. Nosné lano má na pravé, zátěžové straně (po směru jízdy) průměr 45 mm, na levé straně, po které se vracejí prázdné vozíky, jen 35.5 mm, tažné lano je průměru 25 mm. Kromě výše uvedených podpěr je na trati šest kotevních a napínacích stanic, tři kolejové přechody a dvě koncové obslužné stanice. Tažné lano je přes soustavu kladek poháněno elektromotorem o výkonu 130 kW. Celému poháněcímu ústrojí však vydatně napomáhá tíha plných vozíků. K dispozici je i záložní spalovací motor. Nosná lana jsou v jednotlivých úsecích v maximálních délkách kolem 500, 1300 nebo 1500 metrů. Jednotlivé úseky jsou ukončeny napínacími stanicemi, kde jsou všechna čtyři lana (dvě z jedné a dvě z druhé strany) vedena přes kladky k závažím o hmotnosti 10 až 15 tun, tvořeným ocelovými koši s kamennými kvádry. Vozíky v tomto místě projíždějí po kolejovém přechodu. Jednotlivých vozíků typu V 1350 je na trati potřeba asi 250 až 260, ve stavu jich je z důvodu oprav a renovací asi o 70 více. Mají obsah korby 0,5 m³ (0,75 t) a dopravní rychlostí 3,15 m/s urazí vzdálenost z jedné stanice do druhé za 45 minut. Na trati jezdí ve vzdálenosti 60 m, což odpovídá 19 sekundám. Z dráhy se vozíky odpojují ve stanici Černý Důl nejprve přejezdem přes výhybku na slepou kolej a posléze vyzdvižením a spuštěním jeřábkem pod stanici do skladovacích prostor. Lanová dráha přejíždí třikrát nad silnicí. V jednom případě to je silnice 1. třídy z Trutnova do Vrchlabí, ve dvou případech místní komunikace. Za přejezdem silnice v Malém Lánově vede dráha nad obytnou zástavbou. Ve všech těchto případech jsou přejezdy chráněny drátěnou sítí. Vápenec se získává v Černém dole odstřelem. Dvojicí rypadel se nakládá na automobily, které jej dopraví do drtírny. Tam je nerost drcen na frakci 300 mm a po pásu dopraven do stotunového zásobníku. Do koncové stanice Černý Důl přijíždějí prázdné vozíky, které se automaticky odpojí od lana a po kolejnici jsou za pohonu podávacího zařízení přemístěny ke čtveřici násypek. Před příslušnou násypkou se zastaví o zarážku. Pracovník obsluhuje jak násyp suroviny do korbičky vozíku, tak i jeho vypravení na odjezdovou kolej. Zde nahromaděné vozíky jsou automaticky vypouštěny na trať pomocí fotobuňky, která sleduje otáčky kladky, přes kterou je přes strojovnu vedeno tažné lano. Interval je nastaven na výše uvedenou hodnotu. Vozík, který je právě na řadě, se po uvolnění zarážky rozjíždí spádem po kolejnici a po dosažení rychlosti shodné s rychlostí tažného lana se čelist umístěná pod běhounem pevně uchytí k tažnému lanu. Současně vozík přejíždí z kolejnice na nosné lano Obdobně funguje zapojení i odpojení ve druhé stanici v Kunčicích nad Labem. Dvojice pracovníků v Černém Dole, strojník a obsluha násypky, se v jedné směně ve své činnosti střídají. Ve stanici v Kunčicích nad Labem se náklad automaticky vyklopí do násypky: jednoduchá zarážka odklopí závoru a nestabilizovaná korbička se sama otočí dnem vzhůru. V této stanici je k obsluze potřeba pouze jeden pracovník, otáčející korbičky zpět do základní polohy včetně zajištění závorou. Surovina se z násypky dostává do drtiče ke zpracování na frakci 0 až 150 mm a odtud do třídírny k rozdělení frakcí. Po technické stránce je lanovce věnována základní péče ve formě čtvrtletních revizí lan a traťových spojek. Z každé stanice vyjíždějí dva kontrolní vozíky a na každém jsou dva pracovníci provádějící kontrolu. Mimo kontrolní dobu jsou vozíky odstaveny na slepé koleji ve stanici Černý Důl. V případě zjištěné závady je třeba lano v inkriminovaném úseku vyměnit. Promazávání lan se neprovádí, protože se v počátcích provozu neosvědčilo. Mazivo totiž stékalo pod dráhu, což bylo v oblasti zástavby předmětem stížností obyvatel. Navíc se mazivo dostávalo pod tzv. zámky lana dovnitř a neplnilo tak svůj účel. Rovněž nátěr podpěrných stožárů není prováděn, jejich vzhledu dominuje barva rzi. Prohlídky nosného lana nejsou neúčelné. Vystouplé „zámky“ jsou totiž potencionální příčinou nehody - vozík o něj svým běhounem zavadí a celý pramen lana potom shrnuje před sebou tak dlouho, dokud to vydrží tah tažných lan. Na to zareagují lanáče v obou stanicích vychýlením, což přes koncové spínače způsobí zastavení provozu. Lanová dráha sloužící potřebám kunčické vápenky je v provozu  od roku 1963 nepřetržitě. Jedinou rekonstrukci podstoupila v sedmdesátých letech, a to kvůli zvýšení výkonu. Dodavatel technologie - Transporta Chrudim - vyměnil všechna nosná lana za silnější během rekordních čtyř měsíců. Od té doby lanovka slouží svému účelu přes hospodářské změny v podniku a letos slaví již 40. výročí. Její budoucnost je limitována vytěžením vápence v Černém Dole, jehož zásoby se odhadují na sedm až osm let. Těžit do hloubky již potom nebude možné a dobývání vápence do šířky nepovolí ekologové. Potom bude toto zajímavé technické dílo rozebráno a sneseno. A na oběžné nákladní lanové dráhy potom zůstanou už opravdu jen vzpomínky.

Petr Fiala

Technické parametry lanovky :

  Fotogalerie

    Videogalerie

Kontakt :

Krkonošské vápenky Kunčice, a.s.

Kunčice nad Labem čp. 150

543 61 Kunčice nad Labem

Tel.: +420 499 455 111

Fax: +420 499 455 113

E-mail: kvk@kvk.cz

Web: www.kvk.cz

Zpět na přehled lanovek

Zpět na úvodní stránku