 |
 |
|
|
|
|
|
|
|
Cínovec - dočkáme se nové nákladní lanovky v ČR? Lithium v Česku - velké politické téma, které však začíná nabývat reálných obrysů. V blízkosti vsi Cínovec (na německé straně Zinnwald) proslulé, jak už název napovídá, více než 600letou tradicí těžby se podle geologa a technologa Tomáše Vrbického ze společnosti Geomet, která má projekt těžby lithia na Cínovci na starosti, nachází největší ložisko této suroviny v Evropě. Podle odhadů jde také asi o 3 procenta všech světových zásob lithia. Odborníci zde již údajně dokončili geologický průzkum, který trval od roku 2010, a jsou blízko dokončení závěrečné studie proveditelnosti.[1] Lithium je některými pokládáno za nejdůležitější kov 21. století díky užití ve výrobě baterií třeba do elektromobilů.[2] Při budoucí těžbě má být brán zvláštní zřetel na ekologickou šetrnost, a to i na úkor finanční náročnosti.[1] „V podstatě celá těžba bude probíhat pod zemí, veškerá ruda, co se vytěží v podzemí, se bude drtit v podzemí. Primární, sekundární drcení bude probíhat na místě v podzemí, abychom eliminovali jak prach, tak hluk i zábor prostoru na povrchu. A pak se dopraví nějakým pásovým dopravníkem, šachtou k povrchu. Tam by se měla naložit na přepravní zařízení, které ji odveze pryč, takže na místě by neměly vznikat žádné odvaly, žádné haldy, jak to bývalo dřív,“ popisuje Vrbický v rozhovoru pro Seznam zprávy.[1] Na následný dotaz redaktorky, zda tím přepravním zařízením jsou myšlena třeba nákladní auta či vlaky, Vrbický odpovídá: „To v žádném případě, dnes není možné ani uvažovat o dopravě auty, takže my volíme, nemáme ještě přesně daný způsob, ale bude to buď lanovka nebo visutý lanopás.“ [1] Lanové systémy se v této lokalitě a vzhledem k požadavkům ekologů přímo nabízejí - přeprava z výše položeného dolu do továrny položené o úctyhodných cca 500 výškových metrů níže, potřeba minimalizovat dopady na lesy a celkově životní prostředí (prakticky nulové emise CO2), zvýšená náročnost realizace klasického železničního spojení a další aspekty. Vrbický hovoří o tom, že je ve hře více variant, kudy by přepravní zařízení vedlo a jaké by dosahovalo délky, záleží také na zvoleném způsobu přepravy.[1] V této věci se prý intenzivně jedná hlavně s odborem životního prostředí a se správci lesů. Zmiňuje však přibližnou hodnotu délky asi 8 km. Horní stanice zařízení by se podle všeho měla nacházet v blízkosti ústí budoucího důlního tunelu na povrch, tj. asi 1,5 km jižně od zástavby Cínovce u turistického rozcestníku „Sedmihůrská cesta“ [3]; dolní stanice bude stát pravděpodobně nedaleko budoucí továrny na další zpracování suroviny, což by měl být dnešní průmyslový areál Dukla nedaleko obce Újezdeček, kde Geomet již získal pozemky za kupní cenu blížící se miliardě korun.[4] Zde bylo dokonce už „požádáno o změnu územního plánu v okolí areálu Dukla, aby mohl vzniknout koridor pro dopravu rudy,“ píše se v článku Seznam zpráv.[4] Vzdušnou čarou je vzdálenost míst přibližně o kilometr menší - tzn. 7 km, avšak takto by spojení vedlo přímo nad lázněmi ve městě Dubí ležícím hluboko v údolí říčky Bystřice; ve hře tak může být i varianta úhlové stanice či jiného způsobu lomu trasy dráhy. Případná nákladní lanovka by dle popisu geologa [1] byla zřejmě oběžného systému, tzn. podobného rázu, jako nákladní lanová dráha z Černého Dolu v Krkonoších do Kunčic nad Labem přepravující vápenec letos již 60 let, a to bez větší rekonstrukce a stále bez úvah na její nahrazení či ukončení provozu v nejbližších letech. S černodolskou lanovkou by tu cínoveckou spojoval i fakt, že předpokládaná délka činí asi 7 - 8 km (černodolská se táhne v šikmé délce 8 350 m), nebo to, že lanovka by zcela jistě měla celkově výrazně záporné převýšení, tzn., že by nejen spotřebovávala naprosto minimální množství elektrické energie, ale pravděpodobně by ji dokonce vyráběla - jako je tomu i v Černém Dole, kde se vyrobená elektrická energie využívá v důlních zařízeních. A to je ještě nutné zmínit, že v Černém Dole činí převýšení lanovky 215 m, což je méně než polovina převýšení případného zařízení podobné délky u Cínovce. Druhou variantou je tzv. „visutý lanopás“. Pod tímto pojmem si lze představit systémy jako RopeCon® od společnosti Doppelmayr/Garaventa nebo FlyingBelt® od italské firmy Agudio patřící pod Leitner Group. Oproti nákladním lanovkám dokáží tato zařízení nabídnout mnohonásobně vyšší maximální přepravní kapacitu (na Cínovci by ovšem nejspíš bohatě postačila kapacita klasické nákladní lanovky); jedná se vlastně o klasický dopravníkový pás s tím rozdílem, že je zavěšen nad zemí na nosných lanech, která jsou položena na podpěrách podobným těm u lanovek - zábor prostoru je tedy srovnatelný.[5][6] „Druhá varianta je speciální lanopás, který se dá zavěsit až nad rostlinné patro, takže v podstatě si to můžete představit, že by to bylo až nad lesem a nebylo by potřeba nějakého většího zásahu,“ uvádí Vrbický.[1] Co se týče data realizace, hovoří se o roce 2026 nebo 2027. Tato data Vrbický pokládá za realistická, avšak záleží podle něho na postupu povolovacích řízení.[1] Každopádně čeští „Seilbahn-fans“ mají slušnou šanci dočkat se buď nové nákladní lanovky po dlouhých 50 letech, anebo systému visutého lanopásu, který na území ČR nikdy neměl a nemá obdoby. Obojí by bylo bezesporu zajímavým úkazem. Předpokládaná trasa lanovky: https://mapy.cz/turisticka?mereni-vzdalenosti&rm=9fKRQx1-tT8Nx1HEy&x=13.7872039&y=50.6806471&z=13 Ondřej Přinda Zdroje: [1] Bastlová, M. (2023, August 9). Naleziště Lithia pod cínovcem je unikátní. Zásoby máme na 300 let, říká geolog. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/audio-podcast-ptam-se-ja-zasoby-lithia-pod-cinovcem-jsou-na-300-let-rika-geolog-235246 [2] Kubátová, Z. (2021, June 18). ČEZ MÁ Těžit Nejdůležitější kov 21. století. Obejde se bez jedů. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cez-ma-tezit-nejdulezitejsi-kov-21-stoleti-obejde-se-bez-jedu-167410 [3] Hájek, O. (2023, May 16). Místo, kdy by měl vzniknout vstupní portál do dolu na těžbu lithia na Cínovci. Novinky.cz (ČTK). https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-tezba-lithia-na-cinovci-by-mohla-zacit-koncem-roku-2026-40431758 [4] Zatloukal, J. (2023, June 13). ČEZ S Australany Koupil za miliardu Pozemky Pro zpracování lithia Z cínovce. Seznam Zprávy. https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-cez-s-australany-koupil-za-miliardu-pozemky-pro-zpracovani-lithia-z-cinovce-232459 [5] Marketing, F. H. | P. Ropecon® - Doppelmayr Gruppe. Doppelmayr group. https://www.doppelmayr.com/systeme/ropecon/ [6] https://www.leitner.com/fileadmin//user_upload/Agudio_NewBrochure_ENG.pdf Zpět na zprávy a články Zpět na úvodní stránku
|
|
